Čtveřice Dire Straits
vznikla v Deptfordu v jižním Londýně
v červnu 1977. Při domáckém rhythm´n´bluesovém
muzicírování se tehdy sešel Mark Knopfler, zpěv, kytara,
jeho bratr David, doprovodná kytara, John Illsley, baskytara
a Pick Withers, bicí nástroje. V té době byl v Londýně v kurzu
ukřičený a vzdorující punk, avšak Dire Straits naproti tomu hráli
skladby podobající se poklidnému stylu country a blues, připomínající
spíše Boba Dylana, keltský folk a nebo hru legendárního country
kytaristy a průkopníka prstové techniky Cheta Atkinse. Debutové
bezejmenné album z června 1978 se nejprve prosadilo v Holandsku a
po prvním místě v nizozemském žebříčku přišlo totéž v Austrálii, na
Novém Zélandu a dalších zemích.
Po prodejním úspěchu prvního alba a z něj vyňatého singlu "Sultans of Swing" (# 4 USA; # 8 GB; 1979) v celé západní Evropě a USA byl kvartet Dire Straits doceněn i v punkem poznamenané Velké Británii.
Kromě úžasné měkkosti, barvitosti kytarových tónů (Fender Stratocaster, ročníky 1960 a 1962) a zvláštního spojení synkop swingující sólové kytary s rockovou rytmikou většina odborníků od začátku oceňovala především nádherné texty. Byla to jakási směsice Knopflerových londýnských pocitů: navigace, metro, vlajkoslávy v parcích, pyšné galerie, barvy ve West Endu, herny v čínské čtvrti, sebevědomí žoviálních disc jockejů, supící vlaky a číšnice s pichlavým pohledem. Kdo tento Londýn poznal a zamiloval si nemá proti kouzlu těchto textů obranu.
Kytarovým vzorem se pro Knopflera stal J.J. Cale a po pěvecké stránce jej ovlivnil Bob Dylan a Lou Reed. Skladatel a textař Mark Knopfler (nar. 12. 8.1949, Londýn) však upoutal posluchače kvartetu Dire Straits zejména svým monotonním zpěvem doprovázeným plynulými, prsty hranými kytarovými sóly.
Po druhé LP desce "Communiqué", natočené v americkém studiu na Bahamách kapelu znenadání opustil Markův mladší bratr David.
Prostřednictvím třetího alba "Making Movies", které bylo nahráno s výpomocí doprovodného kytaristy Sida McGinnise se skupině podařilo zaznamenat singlový úspěch s křehkou písničkou "Romeo and Juliet" (# 1 GB; 1981). Na komerčně úspěšném albu "Love Over Gold" (září 1982), produkovaném samotným Knopflerem se vedle základního tria podílel také nový doprovodný kytarista Hal Lindes a klávesista Alan Clark. V osmdesátémtřetím nastoupil na uvolněné místo bubeník Terry Williams. V polovině osmdesátých let byl Alan Clark nahrazen novým klávesistou Guyem Fletcherem a za bicí nástroje zasedl nový bubeník Omar Hakim. V tomto inovovaném složení pak bylo nahráno veleúspěšné album "Brothers in Arms". V celkovém celosvětovém součtu za 80. léta se album "Bratrů ve zbrani" objevilo na třetím místě prodaných nosičů (po druhém albu "Bad" a jedničce "Thriller" od Michaela Jacksona). Největšího singlového úspěchu dosáhla v té době skupina Dire Straits sebeironizující skladbou "Money for Nothing" na které se podílel také hostující Sting (# 1 USA; # 4 GB; 1985).
Po výběrovém albu "Money for Nothing" a dočasném rozpuštění skupiny se v roce 1991 do sestavy opět začlenil klávesista Alan Clark. Druhým hráčem na klávesové nástroje zůstal Guy Fletcher. Páteř nově zformované čtveřice tvořil i nadále kytarista a zpěvák Mark Knopfler a stálý baskytarista kapely John Illsey. Hráče na bicí nástroje skupina tentokrát nepotřebovala, protože jej nahradila automatickým bubeníkem. Téhož roku pak vyšlo poslední studiové album "On Every Street".
Závěrečnou aktivitou skupiny se stalo koncertní album "On the Night" zachycující koncertní atmosféru ve Francii a Holandsku. V roce 1995 byl pak dodatečně zveřejněn archivní záznam "Live at the BBC" s rannými koncertními verzemi nahrávek pro BBC natočenými v základní sestavě. V říjnu 1998 vydala skupina Dire Straits svůj nejúplnější výběrový kompaktní disk " Sultans of Swing / the Very Best of Dire Straits " (v limitované 2CD edici obsahuje druhý disk ještě 7 živých písní navíc).
Mark Knopfler již kapelu neobnovoval a pokračoval ve své sólové kariéře, kterou započal roku 1983. Mark Knopfler dokončil své třetí album "The Ragpicker's Dream", jenž bude vydáno koncem září 2002. Deska vznikla během letošního ledna až dubna v Nashvillu pod producentským dohledem Chucka Ainlaye. Na elpíčku hostuje zpěvačka Emmylou Harris a hudebníci Glen Duncan, Paul Franklin, Richard Bennett, Chad Cromwell, Jim Cox a Glenn Work. Na jaře 2003 se legendární kytarista a zpěvák vydá na celosvětové turné.
Po prodejním úspěchu prvního alba a z něj vyňatého singlu "Sultans of Swing" (# 4 USA; # 8 GB; 1979) v celé západní Evropě a USA byl kvartet Dire Straits doceněn i v punkem poznamenané Velké Británii.
Kromě úžasné měkkosti, barvitosti kytarových tónů (Fender Stratocaster, ročníky 1960 a 1962) a zvláštního spojení synkop swingující sólové kytary s rockovou rytmikou většina odborníků od začátku oceňovala především nádherné texty. Byla to jakási směsice Knopflerových londýnských pocitů: navigace, metro, vlajkoslávy v parcích, pyšné galerie, barvy ve West Endu, herny v čínské čtvrti, sebevědomí žoviálních disc jockejů, supící vlaky a číšnice s pichlavým pohledem. Kdo tento Londýn poznal a zamiloval si nemá proti kouzlu těchto textů obranu.
Kytarovým vzorem se pro Knopflera stal J.J. Cale a po pěvecké stránce jej ovlivnil Bob Dylan a Lou Reed. Skladatel a textař Mark Knopfler (nar. 12. 8.1949, Londýn) však upoutal posluchače kvartetu Dire Straits zejména svým monotonním zpěvem doprovázeným plynulými, prsty hranými kytarovými sóly.
Po druhé LP desce "Communiqué", natočené v americkém studiu na Bahamách kapelu znenadání opustil Markův mladší bratr David.
Prostřednictvím třetího alba "Making Movies", které bylo nahráno s výpomocí doprovodného kytaristy Sida McGinnise se skupině podařilo zaznamenat singlový úspěch s křehkou písničkou "Romeo and Juliet" (# 1 GB; 1981). Na komerčně úspěšném albu "Love Over Gold" (září 1982), produkovaném samotným Knopflerem se vedle základního tria podílel také nový doprovodný kytarista Hal Lindes a klávesista Alan Clark. V osmdesátémtřetím nastoupil na uvolněné místo bubeník Terry Williams. V polovině osmdesátých let byl Alan Clark nahrazen novým klávesistou Guyem Fletcherem a za bicí nástroje zasedl nový bubeník Omar Hakim. V tomto inovovaném složení pak bylo nahráno veleúspěšné album "Brothers in Arms". V celkovém celosvětovém součtu za 80. léta se album "Bratrů ve zbrani" objevilo na třetím místě prodaných nosičů (po druhém albu "Bad" a jedničce "Thriller" od Michaela Jacksona). Největšího singlového úspěchu dosáhla v té době skupina Dire Straits sebeironizující skladbou "Money for Nothing" na které se podílel také hostující Sting (# 1 USA; # 4 GB; 1985).
Po výběrovém albu "Money for Nothing" a dočasném rozpuštění skupiny se v roce 1991 do sestavy opět začlenil klávesista Alan Clark. Druhým hráčem na klávesové nástroje zůstal Guy Fletcher. Páteř nově zformované čtveřice tvořil i nadále kytarista a zpěvák Mark Knopfler a stálý baskytarista kapely John Illsey. Hráče na bicí nástroje skupina tentokrát nepotřebovala, protože jej nahradila automatickým bubeníkem. Téhož roku pak vyšlo poslední studiové album "On Every Street".
Závěrečnou aktivitou skupiny se stalo koncertní album "On the Night" zachycující koncertní atmosféru ve Francii a Holandsku. V roce 1995 byl pak dodatečně zveřejněn archivní záznam "Live at the BBC" s rannými koncertními verzemi nahrávek pro BBC natočenými v základní sestavě. V říjnu 1998 vydala skupina Dire Straits svůj nejúplnější výběrový kompaktní disk " Sultans of Swing / the Very Best of Dire Straits " (v limitované 2CD edici obsahuje druhý disk ještě 7 živých písní navíc).
Mark Knopfler již kapelu neobnovoval a pokračoval ve své sólové kariéře, kterou započal roku 1983. Mark Knopfler dokončil své třetí album "The Ragpicker's Dream", jenž bude vydáno koncem září 2002. Deska vznikla během letošního ledna až dubna v Nashvillu pod producentským dohledem Chucka Ainlaye. Na elpíčku hostuje zpěvačka Emmylou Harris a hudebníci Glen Duncan, Paul Franklin, Richard Bennett, Chad Cromwell, Jim Cox a Glenn Work. Na jaře 2003 se legendární kytarista a zpěvák vydá na celosvětové turné.